Morskie oko s kočárkem

Polsko - Vysoké Tatry | S dětmi | 2025-08-11
Jen jsme se trochu rozkoukali a začali s prckem podnikat trochu akčnější horské výlety, už tu máme dalšího člena našeho rodinného týmu a s ním i kočárek, se kterým se do náročnějšího horského terénu opět nějaký čas jen tak nedostaneme. Dnes tedy vyrazíme alespoň k největšímu jezeru ve Vysokých Tatrách, ke kterému vede v celé délce široká luxusní asfaltová cesta. A aby byla větší legrace, vyrážíme ve větší skupině i s několika dalšími dětmi školkového věku. Vzhůru nahoru!

Délka:
8 km

Stoupání / klesání:
425 m / 0 m

Náročnost:

GPS trasa:
GPX

Pro naši základnu vybíráme jednu z mnoha roubenek v okolí horského městečka Zakopané, do které se vejde celá naše skupinka a ze které máme parádní výhledy na masiv Vysokých Tater ze severní strany.

Pocitově na nás polská strana Tater oproti té slovenské působí méně adrenalinově, na první pohled nejsou vidět žádné ostré horské štíty, příroda je celkově taková klidnější a zelenější. Je tu menší koncentrace vysokých vrcholů a naopak větší koncentrace dolin (např. Dolina Kościeliska, Dolina Chochołowska) vhodných i pro rodiny a méně zdatné turisty.

Túra k horskému jezeru Morskie oko je jedna z nejznámějších a nejfrekventovanějších v polské části Tater. Přestože se na výlet vydáváme ve všední den, pro jistotu rezervujeme lístky na parkování předem na stránkách polského Tatranského národního parku. Díky nákupu předem se nikde nemusíme zdržovat, vše je plynulé, dokonce i vstupní závora se automaticky zvedne po nasnímání naší SPZ. S nákupem se vyplatí neotálet, čím víc se blíží termín výletu, tím se cena parkovného zvyšuje.

Výchozím bodem pro tůru na Morskie oko je parkoviště Palenica Białczańska anebo Łysa Polana - podle toho, jak brzy ráno se vám podaří přijet. Nám se podařilo dostat se ještě na parkoviště Palenica Białczańska, ale již brzy po našem příjezdu se velmi rychle zaplnilo a další návštěvníci byli směrování na další parkoviště v nižších polohách.

Vstup do polského Tatranského národního parku je narozdíl od toho slovenského zpoplatněný - zaplatíte u pokladny hned u vstupu na cestu.

Přestože až k jezeru vede široká asfaltová cesta, autem se dál než na parkoviště nedostanete a dokonce ani kola nemají přístup na cestu povolen.

Kdo si chce přecejen trochu zkrátit cestu, může využít koňského povozu, anebo místního e-busu, které vás vyvezou k točně Włosenica, která sice není úplně u jezera, ale velkou část cesty vám ušetří.

My si ale chceme cestu trochu užít, a tak s kočárkem a partou rozjívených předškoláků vyrážíme na cestu. A s námi i dav ostatních návštěvníků. Množství turistů je tu opravdu enormní, ale tak nějak se tu rozprostřou a vzájemně si nevadí.

Plán byl takový, že děti se budou navzájem hecovat a bude jim cesta rychleji ubíhat. Teorie dobrá, praxe taková, že děti zajímá vše, co je okolo cesty, všechny kameny, kořeny, skalky, a to poslední, co by chtěly, je poslušně šlapat nahoru.

Postupně se alespoň nějak daří směrovat naši bandu trpaslíků správným směrem a my se pomalým tempem suneme nahoru. Odměnou jsou nám nádherné výhledy na daleké štíty, které se před námi otevírají.

Zhruba v jedné třetině cestu zpestřují i vodopády Mickiewicze na potoku Roztoka.

A hned za vodopády je velký prostor s lavičkami pro odpočinek dokonce i s toitoi-kami, které se pak objevují ještě i na dalších místech po cestě. Komfort pro návštěvníky je tu maximální.

Zhruba za polovinou cesty se nabízí zkratky po kamenitých chodníčcích. My s kočárkem se držíme asfaltové jistoty, část naší výpravy skáče po kamenech, což je pro děti výrazně zábavnější než nudná asfaltka.

Necelé 2 km před cílem míjíme točnu Włosenica, za kterou je nabídka občerstvení a různých serepetiček pro děti. Ty se nám daří úspěšně minout bez újmy a za chvíli už přicházíme k jezeru Morskie oko.

S námi přichází i krátká děšťová přeháňka, a tak se schováváme do chaty na břehu jezera. Což ale napadá i většinu ostatních návštěvníků a je to tu opravdu náročné.

Přeháňka je pryč a my si můžeme konečně užívat výhledů na jezero, které stojí opravdu za to.

Pro cestu zpátky využíváme služeb koňského povozu, na který nám dokonce bez problémů naloží i kočárek. Děti mají o další zážitek víc a nadšení nebere konce.

Vracíme se na naši základnu a u ohně se kocháme výhledem, který se jen tak neomrzí.

Trasa na mapy.cz




	Výlety na tomto webu jsou záznamem našich osobních cest, nejedná se o návody. Podmínky na uvedených trasách se mohou v čase změnit, neručíme za jejich aktuální schůdnost či sjízdnost. Při plánování vašich vlastních cest vždy zohledňujte svůj fyzický a zdravotní stav, stejně jako úroveň svých schopností. Nepodceňujte aktuální povětrnostní podmínky a vybavení k zajištění své bezpečnosti, zejména při pohybu ve vysokohorském terénu a na zajištěných cestách.


	Kdo jsme \| Kontakt \| Podmínky používání	Copyright (c) 2014-2025 Vzhůru Nahoru