Je poslední den našeho prodlouženého víkendu v Nízkých Tatrách a my vyrážíme na nejvyšší vrchol Nízkých Tater Ďumbier (2043 m). Odpoledne se vracíme zpátky do Čech a z postele jsme se vykopali až před desátou – tohle bude krátká a rychlá akce. Vzhůru na horu!

Včerejší nenáročná Teufelsbadstubensteig (B), se ukázala být spíše příjemnou procházkou v horách než pořádným lezením (ale s úžasnými výhledy), a tak dnes vyrážíme na více než stoletou ferratu Hans von Haidsteig, u které je náročnost udávána mezi C/D a D. Vzhůru na horu!

První pokus o zdolání dvojice alpských jezer Giglachsee na počátku června příliš úspěšný nebyl - chladné jaro pozdrželo sníh na vrcholcích hor o něco déle a souvislá sněhová pokrývka kousek nad Ursprungalmem mě na kole až k samotným jezerům nepustila. Teď jsme v druhé polovině prázdnin, sníh už by měl být dávno pryč a nás čeká druhý pokus - vzhůru na horu!

To vám takhle v pondělí večer zavolá spolužák z výšky, kterého jste neviděli několik let a má pro vás neodolatelnou nabídku - třídenní pěší tůra v českém Banátu v Rumunsku, odjezd už pozítří a rozhodnout se musím ideálně teď hned. Žádné velké plánování, nevíme kolik nás přesně vlastně pojede, nevíme jestli pojedeme dodávkou, několika auty, nebo úplně jinak, nevíme, kde budeme spát, takže spacák pro jistotu s sebou... Odpověď je samozřejmě jasná... vzhůru na východ!

Předpověď na následující týden nad celou Evropou se nám snaží naznačit, že pro první velký bajkový výlet bychom si měli vybrat jiný termín, jiné hory a možná i jiný kontinent. Víra nás ale neopouští, ubytování už máme dlouhou dobu zajištěné, a tak nakládáme bajky do kufru a malou oklikou přes Francii a Ženevu vyrážíme vzhůru nahoru vstříc dobrodružství do bajkového ráje Davosu. Jak to dopadlo?