Instagram Facebook
VZHŮRU NAHORU

VŠE  /  PĚŠÍ  /  FERRATY  /  MTB  /  OSTATNÍ

 Máme rádi a používáme:

Single Trail Moravský Kras

Vysocina Bike

Rychlebské stezky

Kleine







Za pramenem Labe a okolo Sněžných jam (1490m)

Za pramenem Labe a okolo Sněžných jam (1490m)

Česko - Krkonoše | Pěší | 22/05/2016
Ze zimního spánku se probouzíme velmi pomalu, nad 2000 m se ještě stále válí hromady sněhu, ale pohorky v předsíni už se třesou na nějakou čerstvou túru. Tento víkend si proto dáme malý nenáročný výlet po hřebenech nejvyššího a nejnavštěvovanějšího českého pohoří - Krkonoš. Naším cílem bude pramen největší české řeky Labe s návratem okolo Sněžných jam na polských hranicích. V Krkonoších už není po sněhu téměř ani památka a právě teď těsně před plnou letní sezónou je ideální doba na návštěvu. Vzhůru nahoru!


Délka:
21,4 km
Stoupání / klesání:
490 m / 979 m
Náročnost:


GPS trasa:
GPX


Výlet začínáme u pokladny lanovky na Medvědín, díky které ušetříme téměř 500 výškových metrů, a rázem se ocitáme kousek pod vrcholem stejnojmenné hory. Už po cestě nahoru odhadujeme v dáli trasu naší dnešní cesty a za našimi zády se postupně otevírá pohled na sjezdovky Svatého Petra.



Od Medvědína vyrážíme přes Svinské louže směrem na Šmídovu vyhlídku. Dřevěné chodníky nad rašeliništi jsou obklopené suchými stromy a celá scenérie tvoří jednu z nejfotogeničtějších částí této túry.



Kousek za Šmídovou vyhlídkou se napojujeme na širokou asfaltovou silnici, na které nás míjí cyklisté a linkový autobus z Horních Míseček.



Za první pravotočivou zatáčkou na nás už vykukuje vrchol Zlatého návrší (1411 m) a kousek od něj Vrbatova bouda, u které je umístěna také konečná zmíněného autobusu (mimochodem nejvýše položená zastávka linkového autobusu u nás). Na Vrbatově boudě není možné se ubytovat, ale je tu restaurace, kde unavený pocestný může zahnat žízeň nebo hlad. Toho využíváme i my, zatímco si užíváme výhled do níže položené kotliny.



Od boudy pokračujeme po červené stezce k blízké Mohyle Hanče a Vrbaty, která tu byla vztyčena na památku Václava Vrbaty a Bohumila Hanče, kteří na tomto hřebenu v březnu 1913 zahynuli během prudké změny počasí při závodu v běhu na lyžích na 50 km.



Naším dalším cílem jsou sice Pančavské vodopády, ale my si ještě uděláme malou zacházku na Harrachovy kameny, odkud je krásný výhled na Kotel (1435 m) a Velkou kotelní jámu.



Stejnou cestou se vracíme k rozcestníku u Vrbatovy boudy a pokračujeme opět červenou stezkou po okraji hřebenu směrem k vodopádům. Tato etapa mezi Vrbatovou a Labskou boudou je turisticky nejfrekventovanější a uprostřed sezóny tu bývá lidí opravdu jako na Václaváku.



Odtud už krásně vidíme další záchytné body naší dnešní cesty - do kopce zarytá Labská bouda, nad ní pramen Labe a na obzoru Violík a Sněžné jámy.



Cestou míjíme vojenský řopík a Hančův pomník, který označuje místo, kde byl k smrti vyčerpaný Hanče nalezen.



Ale to už přicházíme k Pančavskému vodopádu - z výšky 148 m padá dolů do Labského dolu a tím se stává nejvyšším vodopádem v České republice. Kousek od vodopádu pak koukneme na Ambrožovu vyhlídku, která poskytuje široký výhled na celý Labský důl s poklidně meandrující řekou Labe na jeho dně.



Rychle probíháme okolo Labské boudy, kde, jak se zdá, část davu turistů končí, a pokračujeme k prameni Labe, což je skruž symbolizující místo, kde Labe pramení. Nejedná se však o skutečný pramen - ten leží o něco dál na západ v místě, které ale není turisticky přístupné. Kromě samotné skruže tu najdete i menší posezení a kamennou zídku, na které jsou vyobrazeny barevné znaky měst, kterými Labe protéká.



Od pramene pokračujeme po žluté značce směrem k rozcestí Česká budka, čímž se dostáváme na hranici s Polskem. Tady už jdeme téměř sami.



U České budky zatáčíme doprava na červenou stezku a po široké cestě kopírující hranice se mírným stoupáním rychle blížíme ke skalnatému vrcholku Violík (1472 m). Ten však o pár desítek metrů míjíme, protože samotné skalisko leží v chráněné oblasti, a plynule kráčíme dál k Sněžným jámám.



Sněžné jámy (1490 m) jsou vlastně dva kary (Malá a Velká Sněžná jáma), tedy ledovcové kotle, které vznikly působením dávného ledovce na území Krkonoš. Na jejich dně lze v dáli na polském území vidět dvě jezírka. Na okraji karu pak do údolí shlíží budova bývalého hotelu, který dnes slouží jako vysílač.



Obcházíme obě jámy, kocháme se výhledy na všech vyhlídkách a po chodníku dlážděném velkými kameny klesáme okolo severní strany vrcholu Vysoké kolo (1509 m) do sedla Pod Martinovkou.





Míjíme přístřešek Pod Smělcem, Kalmanův pomník a znovu stoupáme vzhůru k Mužským kamenům (1417 m), odkud je krásný výhled zpátky k Vysokému kolu a vysílači u Sněžných jam.





Po Mužských kamenech následují pro změnu Dívčí kameny (1414 m) ...



A za nimi už se nám otevírá pohled na Slezské sedlo, kde leží Špindlerova a Erlebachova bouda. Odtud máme v plánu sjet do údolí na koloběžkách, které je tu možné zapůjčit, ale přicházíme pár minut po zavíračce, obsluha se netváří přiliš ochotně dělat nějaké výjimky, takže do údolí scházíme středem lesa po docela strmé zelené značce, která v zimě slouží jako sáňková dráha.



Po zelené přicházíme k Bílému Labi, úspěšně opomíjíme, že jenom kousek nad rozcestníkem bychom mohli vidět Velký vodopád, a nyní už po modré se u rozcestníku Pod Dívčí strání napojujeme na stezku podél Labe, do kterého se Bílé Labe vlévá. Tady už potkáváme rodinky s kočárky, které jsou předzvěstí, že se blížíme zpět do centra Špindlu.


Odkaz na mapy.cz




Výlety na tomto webu jsou záznamem našich osobních cest, nejedná se o návody. Podmínky na uvedených trasách se mohou v čase změnit, neručíme za jejich aktuální schůdnost či sjízdnost. Při plánování vašich vlastních cest vždy zohledňujte svůj fyzický a zdravotní stav, stejně jako úroveň svých schopností. Nepodceňujte aktuální povětrnostní podmínky a vybavení k zajištění své bezpečnosti, zejména při pohybu ve vysokohorském terénu a na zajištěných cestách.

Copyright (c) 2014-2017 Vzhůru Nahoru